Materiály ve šperkařství

Pokud kupujete šperk z drahého kovu, vždy si ověřte jeho punc. Punc musí být vyražený na každém šperku z drahého kovu. Výjimkou může být pouze starožitnost, ale i zde musí být punc nahrazen certifikátem. Další výjimkou, kdy punc nemusí být uveden, jsou šperky s nízkou váhou (zlaté šperky do 0.5g, stříbrné šperky do 3.0g).

Pokud nakupujete šperk s diamantem nebo jiným pravým kamenem, měli byste od obchodníka obdržet Certifikát o pravosti kamene. Pro laika je velmi těžké rozpoznat přírodní kámen od syntetického. Proto doporučujeme nakupovat v kamenných obchodech či internetových, za kterými kamenné obchody s dlouholetou tradicí stojí. Na pokladním dokladě by měl být vždy uveden název šperku popřípadě drahokamu, hmotnost a ryzost šperku. Nesmí chybět razítko a datum prodeje.

ZLATO

V České republice je dle zákona povinnost označovat šperky z drahých kovů Státním puncem ČR. Tento punc garantuje ryzost, která je uvedena na šperku. Nejčastěji se setkáte se 14ti karátovým zlatem, méně pak 18ti karátovém, to bývá většinou z dovozu např. z Itálie. Nižší ryzost zlata je v ČR zakázána prodávat.

U nás nejčastěji používané značky:

• 585/000 zlato 14ti karátové tj. podíl ryzího zlata je 585g z každých 1000g zlata/slitiny

• 750/000 zlato 18ti karátové tj. podíl ryzího zlata je 750g z každých 1000g zlata/slitiny

Zlatnictví se řadí mezi historicky nejstarší řemesla. Zlatník se neomezuje pouze na práci se zlatem, ale i stříbro a v dnešní době třeba i platina patří mezi používané materiály. Mezi zlatníky se vytvořily i specializace jako je prstenář, klenotník, řetězář, nebo granátník. Jelikož je ryzí zlato poměrně měkké, jsou pro vylepšení vlastností přidávány další příměsi jako je měď, zinek, slitiny stříbra, nebo palladium, čímž se výsledná slitina kovu stane tvrdší a pevnější. Poměr zlata a ostatních příměsí vyjadřuje ryzost zlata, kde čisté zlato má 24 karátů, pro šperky se nejčastěji používá 14 karátové zlato.

Jednotka karát pochází ze starověku, kdy se k vážení drahých kamenů používaly semínka svatojánského chleba tj. rohovník obecný, latinsky Ceratonia Silika. Odtud pochází označení Carat , nebo zkratka Ct. Vedle ryzosti v Ct je zlato označeno i číslem vyjadřující poměr zlata a adetiv, u 14 ct zlata je to 585/1000, z čehož tedy vyčteme, že z 1000 hmotnostních jednotek má slitina 585 hmotnostních jednotek zlata.

STŘÍBRO

Stříbrné šperky jsou oblíbené u všech kategorií žen i dívek nejen pro svou cenovou dostupnost, ale především pro svou různorodost a jemnost. 

Stříbro řadíme mezi kovové prvky s výbornou kujností a následným odléváním. Právě proto bylo a je stříbro využíváno s oblibou v mnoha sektorech lidského počínání. Podívejme se na stříbro v hledáčku využití ve šperkařství a zlatnictví.

České země byly známy již od středověku svými stříbrnými doly, Kutnohorsko bylo známo dokonce královskou mincovnou, kde se razily tehdy velmi známé stříbrné groše. Groše nebo jakékoliv jiné mince se dříve pohybovaly ve vyšší ryzosti stříbra, postupem času se tento podíl stříbra zmenšoval. Pro lepší představivost je dnešní podíl stříbra ve špercích 900/1000 nebo 925/1000 tzn. že 925 dílků tvoří ryzí stříbro, zbytek do 1000 tvoří další slitiny kovů.

Dříve za Rakouska- Uherska byla jakost stříbra počítána v jiných jednotkách, tzv. lotech. Tato stará jednotka ryzosti stříbra byla zavedena v roce 1659 patentem císaře Leopolda I.. Tuto jednotku ryzosti převzala i císařovna Marie Terezie, ale byl doupraven maximální počet lotů na číslo 16, tomuto číslu dnes odpovídá dnešní ryzost 999/1000, tedy téměř ryzí stříbro. Taková rakousko-uherská koruna nebo dvoukoruna měla tenkrát vysokou ryzost a to 835/1000, předválečná pětikoruna „jen" 500/1000. Jak vidíte, dnešní mince nemohou ani těm předválečným konkurovat.

Řemeslníci, kteří vyrábějí různé stříbrné předměty jako jsou různé misky, pohárky, pudřenky nebo nádoby, se nazývají stříbrníci. Na rozdíl ti, kteří vyrábějí ze stříbra šperky, ti se nazývají zlatníci. Dnešní zlatníci dokáží ze stříbra či zlata vyrobit cokoliv, dnešní nabídka šperků je velmi pestrá, šperky se zdobí různými variacemi barevných kamínků, lesklou a matnou povrchovou úpravou nebo jemným gravírováním.

Velmi často se můžete setkat s tzv. rhodiovaným stříbrem. Takový šperk je pokryt tenkou vrstvou rhodia. Tento prvek je blízký bílému zlatu svou barvou, ale má i jiné přednosti, tyto šperky podléhají méně korozi a stávají se antialergickými.

Pokud jste zastánci stříbra se starobylým nádechem, zaměřte se na portugalské stříbro. Tyto šperky jsou velmi líbivé i např. pro nevěsty. Obsahují pravé kamínky markazity, perly nebo např. tyrkysy. 

OPÁL

Opál je považovaný za drahokam a jedná se sloučeninu dvou prvků – křemene a vody. Svůj název dostal již ve starověkém Římě – upala – což v překladu značí právě drahokam. Opál hýří všemi barvami a tomuto barevnému tanci barev se odborně říká opalizace.

Opál má nižší tvrdost, proto je potřeba chránit ho proti poškrábání nebo jeho možnému roztříštění při pádu. Opál obsahuje přibližně 10% vody, může to být však až 20%. Pokud opál vystavíte po určitou dobu silným slunečním paprskům, může dehydratovat a můžete tak přijít o krásné barvy, které vyblednou nebo kámen dokonce popraská. První pomoc je kámen ponořit do misky s vlažnou vodou a nejlépe k němu přiložit křišťál. Poté šperk jemně zabalte do černé látky a uschovejte na temném místě. Máte velkou pravděpodobnost, že se Vám opál „uzdraví“.

Od středověku byla opálu přisuzována velká magická síla. Lidé již tenkrát věřili, že tento kámen zesiluje charakterové vlastnosti, tzn. že jestliže bude u člověka s negativními vlastnostmi, bude na něj působit negativně. Obráceně člověka pozitivně laděného nabije silou a přinese mu štěstí. Jinak řečeno, jde o karmický kámen, což znamená, co vyšleme, to se nám také vrátí zpět. Opál byl často používán k uzdravování organizmu a to přikládáním na problémové místo. Nutno však dodat, že takový kámen je třeba poté vyčistit a nabít (ve vodě).

Naše nabídka šperků s opály k shlédnutí.

Druhy opálů: Opál obecný – nejběžněji dostupný, v barvě šedobílé, šedé, zelené, šedomodré, žluté aj. často mívá nepravidelné probarvení. V případě dehydratace se může krystalizací změnit na křemen, nejčastěji chalcedon; opál mléčný - v bílé barvě se skelným až voskovým leskem; opál ohnivý - oranžově červený; opál dřevitý – zkamenělé dřevo prosycené opálem; opál drahý; opál černý; opál aztécký – z Mexika Brus

Opál brousíme do hladkého tvaru čočky, kdy je kámen mírně vypouklý z jedné strany. Další možností je brus do dublety, jedná se o plochý, tenký tvar. Triplet je brus, kdy tvar opálu kryje z vrchní strany sklo, plast nebo také křišťál. Dublety a triplety se lepí na černý kámen nejčastěji onyx a jedná se pouze o vrstvu přibližně 0.5mm silnou.

V zlatnictví se nejčastěji používá opál syntetický, který nejlépe od přírodního opálu rozeznáte jeho velmi pravidelnou strukturou. Pravý, přírodní opál má naopak strukturu nepravidelnou a co se týče ceny je cenové rozpětí větší dle kvality kamene.

Naleziště Svého času byly největší naleziště opálu ve východním Slovensku, ale po objevení Ameriky a dále Austrálie se tyto hlavní naleziště přesunuli právě tam. V Austrálii se nyní těží dokonce 90% opálů na světě. V České republice je známé naleziště opálů v jižních Čechách na polích v okolí obce Křemže.

PERLY

Perla je synonymem pro výjimečnost, od pradávna považována za jeden z nejvzácnějších darů přírody a někde dokonce používána i jako platidlo. Perlám byly přisuzovány i magické vlastnosti, v Indii sloužil prášek z perel k léčebným účelům. O tom jak účinná byla taková terapie epilepsie a formy šílenství se lze pouze domnívat.

Princip vzniku perly uvnitř mušle je všeobecně znám. Cizí těleso např. zrnko písku je postupně obranným mechanismem mušle obalováno perletí a výsledkem jsou perly kulovitého tvaru, různé velikosti a pravidelnosti tvaru, stejně tak mnoha barevných variací od bílé po tmavé až černé, které patří k nejvzácnějším.

Sběr přírodních divokých perel obnáší mnohá rizika spojená s potápěním do hloubek i 30m a tak je tato prapůvodní forma a zdroj perel ve valné většině nahrazen tzv. umělou kultivací. Ve sladkovodních sádkách jsou vysazovány mlži perlorodky, v mořských se slanou vodou pak perlotvorky. Proces umělé kultivace spočívá v malém chirurgickém zákroku, kdy se dovnitř lastury vsadí malá kulička z tkáně jiné perlorodky/perlotvorky a mušle pak putují v koších zpět do teplých vod, dále je to již na přírodě. Výhodou sladkovodních perlorodek je schopnost současně vytvářet až 20 perel, což je i hlavní argument pro zásadní cenový rozdíl mezi perlou sladkovodní a mořskou. 

Perly se tradičně používají pro výrobu náhrdelníků a náramků. Velmi působivé je jejich zasazení do zlatých šperků nejčastěji do prstenů a náušnic bílé nebo žluté barvy. Zpět k perlám a jejich mystickému významu. Někdy jsou spojovány se slzami. Říká se, že perly nesmí býti darované, ale musíte si je sami koupit. Perly nezapřou svůj původ v živém organismu a dokážou tak reagovat na patologickou energii vyzařovanou lidským tělem. Neduhy a zdravotní komplikace se projeví poklesem lesku perel, stejně tak jako v případě, kdy se perly nenosí a nemohou tak čerpat energii. Příroda je mocná čarodějka a perla je jedním z těch nejúžasnějších výtvorů, které stvořila. Skrývá v sobě tajemství a něhu, bohatství i pokoru. Navždy se stala symbolem lásky, manželství a plodnosti, ale také čistoty, nevinnosti a moudrosti. A je na každém z nás, jakou tajemnou hloubku v zákoutí naší duše probudí.

JANTAR

Jantar je tvrdá, lehká a křehká látka. Je to vlastně mineralizovaná pryskyřice stará kolem 40- 50 milionů let. Nejstarší známý jantar je starý dokonce 320 milionů let. Jantar je hořlavý a taje při teplotě 287 st.Celcia. Byly mu přikládány mystické až magické schopnosti a proto byl již od mladší doby kamenné využívaný k výrobě šperků a talismanů. Byl používán i jako léčebný prostředek.

Nejčastější zabarvení je medově žlutý, oranžový, žlutobílý, ale známe jantar i modrý (Sicílie, modravě fluoreskuje), černý jantar tzv. gagát (Rumunsko) nebo jantar hyacintově červený. Nejzajímavější jantary jsou takové, ve kterých se zachytily vzduchové bubliny, kapky vody nebo malé rostliny jako např. orchideje, lišejníky a miniaturní květy. Opravdovým zdrojem krásy a také zdrojem vědeckých informací se pak stávají jantary, které jsou tvořeny příměsí hmyzu nebo dalších drobných živočichů jako jsou např. mravenci, včely, vážky nebo pavouci.

Nabídka šperků s janterem na www.sperky-nm.cz.